Blog přesunut!

Zdravím všechny své odběratele a příznivce, tento blog můžete aktuálně najít na nové adrese ZDE! Nově i s možností jej sledovat na instagramu a facebooku! Budu se tam na Vás těšit :)

DIY bezový sirup

Konečně máme léto za dveřmi a pro normálního člověka to znamená slunění se, koupání, zmrzlinky, pohodička, lehárko. Co to znamená pro mě? Stresující zkouškové a následných 5 týdnů praxe. Proto prosím v těchto dnech (týdnech) omluvte mé zanedbávání blogu, ale nemohu jinak. Po tomto strastiplném období však čekejte můj návrat a s ním i spoustu zajímavých recenzí :)

Na sirup z černého bezu budeme potřebovat: 

30 květů bezu

3 l vody

0,5 kg cukru

půl sáčku kyseliny citrónové

3 citróny

Bezové květy si umyjeme pod tekoucí vodou a zalijeme převařenou, ale již chladnou vodou. Přidáme kyselinu a citróny. Necháme v lednici 24 hodin a slijeme přes plátno. Zahřejeme na sporáku a přidáme cukr (já dávám jen 300 g, ale pokud máte rádi sladší, tak dle chuti přidejte, nebo naopak uberte). Všechno promícháme a přelijeme do čistých sklenic. Uchováváme v lednici maximálně 3-5 dnů. Pokud bychom chtěli sirup uchovat delší dobu, musí přejít varem. Pak bychom jej ještě vřelý dali do sklenic víčkem nahoru a po vychladnutí uchovávali v temnu a chladnu. 

Při louhování můžeme přidat dle chuti třeba mátu, nebo meduňku. 

A ještě tip na závěr. Snažte se bez nesbírat v bezprostřední blízkosti polí, kde hojně roste. Je totiž plný dusičnanů a jiných látek z hnojiv.

DIY jarní bylinná vzpruha pro vlasy

Jaro je v plném rozkvětu a tak jsem se rozhodla publikovat již delší dobu plánovaný článek ohledně nějakého malého receptíku. Právě teď je totiž čas sběru hlavních bylinných složek, které budeme do našeho oplachu na vlasy potřebovat. A proč je vůbec dobré si tento oplach vlastnoručně vytvořit? Protože slyším různé názory na to, že přírodní kosmetika je drahá (a ona většinou opravdu je) a v tomto případě bude vše zadarmo (pokud se rozhodnete udělat vycházku do přírody a vše si natrhat, tak téměř úplně a pokud se Vám nic trhat nechce, nebo nemáte možnost, tak můžete zavítat do bylinářství, kde vše seženete za pár korun). Dále budete šetřit přírodu, protože nebudete produkovat zbytečné odpady v podobě obalů a mimo to, že ušetříte muk svou šrajtofli i přírodu, tak budete přesně vědět, co si na hlavu lijete a výsledek si můžete přizpůsobit svým konkrétním potřebám a přáním. 

Kromě oplachu na vlasy si můžete také vyrobit olejíček a to tak, že bylinky jednoduše naložíte do nějakého oleje (třeba olivového, kokosového, arganového, jojobového, mandlového, prostě jakéhokoliv uznáte více méně za vhodné) a necháte měsíc macerovat nejlépe v temnu a se všemi ponořenými částmi bylin, jinak by Vám bylinky mohly začít hnít.

Samotný oplach vytvoříme jednoduše. Byliny zalijeme vřelou vodou, necháme 15 minut luhovat a zcedíme. Oplach používáme po umytí vlasů šamponem.

A teď už k samotným bylinkám. Určitě budeme potřebovat listy břízy a kopřivy, které seženeme právě teď na jaře, kdy je vhodná doba k jejich sběru. Březové listy trháme normálně, na tom není nic zvláštního a u kopřiv trháme především to nejhornější patro. Na jaře můžeme také sbírat petrklíč, později pak lopuch, u kterého využíváme odvar z kořene. V letních měsících můžeme na oplach vlasů použít levanduli, heřmánek, měsíček. A protože pokud si byliny nekoupíme, tak jejich sběr jen stěží načasujeme tak, aby se sešel v jeden měsíc, tak já za nejlepší považuju natrhat si do zásoby, usušit a pak smíchat dle libosti. Nebudete tedy muset po zbytek roku čekat opět na jarní březové listy, ve kterých je největší síla právě v tuto roční dobu, ale budete je mít při ruce i později. 

Fantazii se samozřejmě meze nekladou a pokud by jste rádi do svého oplachu přimíchali například šťávu z aloe vera, růžovou a nebo jinou květovou vodu, trošku jablečného octa, nebo citrónovou šťávu, tak jen s chutí do toho!

Bříza bělokorá-její listy je vhodné sbírat od dubna do května, kdy obsahují až 5% silic, tříslovin, saponinů, minerálních látek a v neposlední řadě také látek desinfekčních. Březové listí nám zajisté lesklé vlasy a posílí i jejich kořínky.

Kopřiva dvoudomá-sbíráme nejlépe do konce května. Obsahuje hořčík, vitamíny B1, B2, B6 a C, třísloviny, kyselinu mravenčí, křemičitou a jiné. Vlasy by po kopřivové kúře měly být silnější, jemnější a měly by méně padat a také se dá použít proti lupů.

Prvosenka jarní-zjemňuje vlasy, dodává jim lesk a odmašťuje pokožku, vlasům dodává anýzovou vůni.

Lopuch plstnatý-urychluje růst vlasů, odmašťuje pokožku, pomáhá proti vypadávání vlasů a má desinfekční a mírně hojivé účinky. Sbírá se buď na jaře a nebo na podzim. 

Levandule lékařská-pomáhá proti lupům a jiným kožním problémům, snižuje nadměrné maštění pokožky, dodává vlasům krásnou vůni. Sbírá se od června do konce července.

Heřmánek pravý-sbírá se od června do září. Nelze je však sbírat za úplného rozvití květů, neboť by se nám při sušení rozdrolily. Dodává vlasům lesk a sílu. Léčí kožní problémy, jako jsou záněty (dermatitidy). Vlasy lehce zesvětluje (určitě nečekejte stejný efekt, jako kdyby jste si na hlavu vylili peroxid vodíku, to opravdu ne)

Měsíček lékařský-sbírá se od července do konce srpna. Zjemňuje pokožku, pomáhá léčit dermatitidy a špatně se hojící ranky. 

A jak jste na tom s tvorbou něčeho vlastního Vy? Dáváte přednost vlastní tvorbě před koupí věcí z obchodu, nebo právě naopak?  

Palmový olej

V poslední době jsem zaznamenala jistý nárůst článků, videí, zkrátka všeobecné nevraživosti vůči palmovému oleji. Když jsem si o něm chtěla ale něco vyhledat a dozvědět se, jak to teda je, tak jsem byla zahlcená články typu: ,,Palmový olej-zabiják naší planety, Palmový olej-strůjce eboly a všeho ostatního neštěstí na Zemi,..." Docela mě tato veřejná panika znepokojila a rozhodla jsem se hledat na trochu jiných, vědecky podloženějších místech internetu. Dozvěděla jsem se toho docela dost (tímto ale netvrdím, že jsem se přes noc stala odborníkem přes problematiku palmového oleje) a ráda bych Vám v klidu a bez emočně zabarvených titulků zprostředkovala pár zajímavých faktů, které Vám třeba pomůžou si utvořit vlastní názor. 

K čemu se používá palmový olej v kosmetice a jaké jsou jeho příznivé vlastnosti? 

- Používá se (nejčastěji) ve výrobě detergentů a mýdel.

Proč? 

- Zajišťuje mýdlu tvrdost, stabilitu pěny a dobré mycí schopnosti, takže vlastně zabraňuje tomu, aby bylo mýdlo slizovité a rozplizlé, jakmile ho použijeme a navíc spotřebitel chce mýdlo, které pění.

Ale nebojte, kůži Vám palmový olej určitě nerozleptá, obsahuje totiž i nějaké tělu prospěšné věci, které Vám ve většině článcích nezmíní

- V oleji se nachází velmi vysoký podíl provitaminu A (bez něj bychom měli poruchy imunity, šeroslepost, poruchy tvorby kostí, nervové poruchy, nedostatek se může projevit vznikem určitých karcinomů a dokonce i smrtí), vitamin E (zpomaluje stárnutí pokožky, pomáhá léčit některé kožní choroby), D, K a také alfa a beta karoteny.

Proč se přidává do produktů určených ke konzumaci? 

- Je levný.

- Dodává výrobkům žádoucí vzhled, konzistenci.

- Má dlouhou trvanlivost.

- Neovlivňuje chuť výsledného produktu.

- Zadržuje vodu i bez emulgátorů.

Seznam jen nepatrného zlomku výrobků, kde palmový olej můžete nalézt: ZDE

Pořád jsme se ale ještě nedostali k meritu věci, proč tolika lidem palmový olej tak vadí a než se k tomu dostaneme, tak to vezmeme trochu obšírněji.

Rozlišujeme 2 typy oleje, které se získávají z palmy olejné. Olej palmový se získává z dužiny plodů palem a olej palmojádrový je extrahován z jejich oplodí plodů. Tyto plody rostou po velkých trsech vážících až 40 kg. Palmový olej lisovaný za studena neexistuje. Plody se sterilizují, uvaří a následně se ve šroubovém lisu nebo separátorech oddělí olej. Ten se vysuší vakuem, jinak by jej nešlo skladovat. Olej lze používat do 180 °C, je tedy řazen mezi vhodné ke smažení a zkrátka k úpravám za vyšších teplot. 

Palmy olejné se v dnešní době pěstují na více než 14 milionech hektarů tropické půdy bohatých na srážky, tedy místech, kde se jinak vyskytují tropické pralesy. Spotřeba palmového a palmojádrového oleje vzrůstá každým rokem o 9%, přičemž se 90% světové produkce využije v potravinářském průmyslu. Ekologický problém pak nastává v důsledku odlesňování krajiny. Některé studie uvádějí, že pokud tímto tempem bude odlesňování pokračovat, pak v roce 2100 přijde jižní Asie o 3/4 svého původně zalesněného území a až o 42% regionální živočišné populace. Už teď však v důsledku ztráty svého přirozeného prostředí ubývá orangutanů sumaterských, tygrů sumaterských, orangutanů bornejských a slonů asijských. O fámě přemnožení kaloňů jsem se však nedočetla nic a rovněž rezervoár eboly není se 100% jistotou doposud znám, tudíž spekulace o souvislosti s přenosem eboly nejsou, dle mého, opodstatněné, už z toho důvodu, že ebola se šíří především díky nedodržování hygienických zásad mezi obyvateli i v nemocničních zařízeních a co víc, poslední epidemie eboly se týkala primárně některých států Afriky, jako je Kongo a Nigérie, nikoliv však jižní Asie, kde jsou palmy olejné pěstovány v největší míře. 

Dalším problémem je, že pro tamní indonéské farmáře je výhodnější vykácet původní les a dřevo prodat, než začít pěstovat na již dříve použité půdě.

V potravinářství je používán z několika důvodů. Jedním z hlavních příčin (jak jsme již zmínili) je to, že je levnější než ostatní oleje. Náklady pro vypěstování 1 tuny palmového oleje v Asii je 228 USD, oproti tomu náklady na produkci tuny kanadského řepkového oleje činí 648 USD a v Evropě stojí vypěstování 1 tuny řepkového oleje dokonce 900 USD. Ve zprávě o trzích s olejem se uvádí, že palmového oleje bylo v roce 2014 vyrobeno 58 milionu tun a je tedy zdaleka nejvíce produkovaným olejem na naší planetě. Na druhém místě se v produkci umístil sójový olej (44 milionů tun). Pro porovnání, v roce 2007 činila světová produkce palmového oleje 39 milionů tun vzestupná tendence ve výrobě této komodity je tedy jasně patrná. Pro jeho cenu se také často dává do čokolád, kde nahrazuje dražší kakaové máslo. 

Vliv na zdraví vzhledem k různým studiím není zcela jednoznačný. Obsahuje jak nasycené, tak nenasycené mastné kyseliny a jeho vliv na kardiovaskulární systém je poněkud protichůdný. Palmový olej zvyšuje např. oproti olivovému oleji hladiny LDL-cholesterolu (zlý cholesterol), zatímco mezi efektem příjmu vepřového sádla a palmového oleje není rozdíl patrný. Přestože rozdíl mezi hladinami LDL-cholesterolu palmového oleje a olivového oleje není velký, lze považovat jakékoliv snížení této hladiny v krevním řečišti jako pozitivum. Některé studie negativní dopady konzumace palmového oleje na zdraví člověka popírají a vyzvedávají pozitiva. Ta spočívají v obsahu antioxidantů, obsahu nenasycených kyselin, stimulujících syntézu protektivního HDL-cholesterolu (hodný cholesterol). Dále autoři zdůrazňují, že palmový olej, díky jeho polotekuté struktuře není nutno ztužovat (ztužováním dochází k tvorbě škodlivých trans-mastných kyselin). 

Dále bych ještě ráda zmínila, že palmový olej je svým složením podobný oleji kokosovému (oba se používají téměř 5 000 let) a ten si lidé chválí, přitom jeho produkce také rapidně roste a sběrači kokosových ořechů se při této práci často zraní a to i se smrtelnými následky. Navíc i obaly a dovoz kokosového oleje zatěžují ekologii, o čemž se ale nikdo nezmiňuje a já nacházím pouze samé články a celé stránky, jež kokosový olej opěvují. 

Pokud bych tedy měla všechno nějak shrnout, tak by co se týče konzumace oleje (a to všeobecně) podle mě platilo všeho s mírou. To, že je špatný z environmentálního hlediska je nepopiratelné a nechci se ho nijak zastávat, ale nejspíš bychom pak nemohli jíst ani hloupý rohlík z obchodu, protože palmový olej je zkrátka skoro ve všem. A proč? Komu by se líbilo dávat za rohlík 15 Kč ? Až lidé, kterých je většina (protože mnohdy nemají ani na výběr) přestanou kupovat čokolády v akci za 20 Kč a koupí si 1 tabulku čokolády za 200 Kč, tak pak dostanou kvalitu (která ovšem něco stojí) a vzhledem k příjmům, které mimochodem ve Vietnamu činí průměrně 1 453 Kč na měsíc, si asi těžko lidé dopřejí něco dražšího a tak jim možná palmový olej každý den zachraňuje život tím, že si zkrátka můžou dovolit potravinu, která jej obsahuje a tak se jednoduše nají a nezemřou hlady.

Zajímavý odkaz na závěr: ZDE   

Zdroje: 

http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/23933/permedla_2013_dp.pdf?sequence=1&isAllowed=y

http://is.muni.cz/th/175959/pedf_m/Diplomova_prace_Koubek.pdf

http://is.muni.cz/th/142415/lf_m/Znalosti_VS_studentu_o_tucich.pdf

http://is.muni.cz/th/410968/lf_b/Kokosovy_tuk

http://is.muni.cz/th/89136/lf_m/Diplomova_prace-Margariny.pdf

http://www.dia-potraviny.cz/palmovyolej.html

http://stoppalmovemuoleji.cz/bspo.php
http://finexpert.e15.cz/jak-vysoke-jsou-mzdy-v-asii